Slava Rosandić | Vure bejžiju

 

Se rodiš

kak dečec il' pucka;

sejeno ve je…

čkomiš, gondraš

vuru za vurom

tožen si, vesel – 

narav si ljucka!

Vure bejžiju

za njimi klipšeš;

kem stopram si mater;

kem sropram si otec – 

zasopljen zdehavleš – 

jedvice dišeš!

Če znopak okreneš

i lepe 

i grde se čase;

se presenetiš 

čudaj – 

nit' bormeš

sekondo 

nis' imel

si za se!